3 díl-Happy b-day Shinbou!

7. ledna 2012 v 19:06 | Yuuki. |  Kapitolová yaoi povídka
3 díl!
HAPPY B-DAY,SHINBOU!
Tento díl je normálně přípustný.Příští bude o5 15+!

"Aykawo-san!"oba jsme se otočili za hlasem který volal Aykaowo jméno.Běžela k nám drobná blonďatá slečna v letních šatech s kabátkem.Nebo to byla sukně? Mávala Aykaowi a já mohl pukat žárlivostí. Když k nám konečně doběhla,chvíli zhluboka dýchala. "Aykawo-san,půjdeš semnou dnes do toho divadla na Labutí jezero?"Zeptala se ho jako by to bylo úplně normální,ptát se zadaného kluka na to,zda s ní půjde do divadla.ZADANÉHO!
"Oh,Sharon,to je dnes?"Zamyslel se. "Ale Aykawo-san!Slíbil jsi,že půjdeš.To jsi zapomněl? "Nafoukla tvářičky.Uchechtl se. "Ovšem,že ne Sharon.Nezapomněl jsem." Ušklíbla se. "Na takové fórky mám zrovna tak náladu." Na to už Aykawu chytla za ruku a táhla ho jiným směrem než tím,kterým jsme měli namířeno my. Nechal mě tam jen tak stát. Zíral jsem za nimi a přál si,aby se na ni vykašlal a šel semnou domů. To mi ty narozeniny pěkně začínají.
"Pojď Shinbou-chan..Půjdeme koupit dort."Ani jsme do toho obchodu nedošli a on mě tu nechá stát.Na moje 20tý narozeniny.Hulvát! Rozešel jsem se domů po docela dlouhé pauze kdy jsem přemýšlel,zda se náhodou nevrátí. Proč mi neřekl,že má na dnešek plány?
Cestou domů jsem míjel cukrárnu. Zastavil jsem se před výlohou a tupě koukal. Kdybych u sebe měl alespoň peníze,mohl jsem si něco jít koupit.Jenže peněženku má u sebe Aykawa-san. Achjo.Tohle mi byl vskutku čert dlužnej. Zase jsem se dal do kroku. Dospěl jsem k tomu názoru,že se s ním nebudu pěkně dlouho bavit. Tohle mu totiž nikdy neodpustím!Nikdy! Symbolicky jsem na to zavrtěl hlavou. Kdybych necítil něco studeného na svých tvářích,asi bych si ani neuvědomil,že brečím. Bylo to od něj hnusné. Lidé se za mnou otáčeli,šuškali si a smáli se.A přitom nic nevěděli.Sami by brečeli kdyby jim bylo 20 a osoba která vás prý miluje by je nechala samotné. Pchá! Rozběhl jsem se k 45ulici.Konečně jsem zahlédl dům ve kterém s Aykawou-san bydlíme.Vyšel jsem schody k vchodovým dveřím . Prohledával jsem kapsu po kapse,ale nemohl jsem najít klíče.No bezva. Ještě mi řekněte že jsem tak tupej a nezval jsem si je s sebou! Po chvilce marného hledání svazku klíčů jsem to vzdal.Posadil jsem se na pěkně studené schody a složil hlavu do klína. Tohle jsou ty nejhorší narozeniny! Beznadějně jsem se rozvzlykal. "Aykawo-san..ty..mizero!" Brečel jsem a protíral si mokré oči. 20 narozeniny strávím sám na studených schodech..? Ne,alespoň si na někoho zazvoním aby mě pustil dovnitř. Zazvonil jsem na pana Madinsona. "Omlouvám se,že ruším pane Madinsone,tady Shinbou. Bydlím s Aykawou-san naproti vám.Nemám u sebe klíče a Aykawa není doma. Mohl by jste mi prosím otevřít?" " Ale jistě,nechceš zajít ke mě,aby jsi nemusel mrznout někde na chodbě?" Zčervenal jsem se. "A-ano.Moc rád." Na to se ozval ten nepříjemný zvuk když se otvírají dveře. Zatlačil jsem a vešel dovnitř. Světlo se ihned rozsvítilo.Podle mého je to zbytečné,venku je dostatek světla. Přivolal jsem si výtah a vyjel do 5patra kde v otevřených dveřích stál pan Madinson a čekal. Na mě. "Pane Madinsone." Úctivě jsem pozdravil toho 40tníka. Usmál se na mě a naznačil,abych šel dovnitř. Vešel jsem do úzké chodbičky a zul se. Zavřel za mnou dveře a počkal až si sundám bundu. "Vypadáš sklesle Shinbou. Děje se něco?" Bylo mi příjemné,že se takhle ptá.Alespoň jsem měl možnost se vypovídat. "Ale..Vlastně ano." Nasměroval mě do obýváku. Posadil jsem se na gauč. "Dáš si něco k pití? Určitě něco teplého ,vypadáš promrzle." "Oh..čaj,prosím.Neslazený." Usmál se a řekl něco v tom smyslu že čaj připraví a potom si promluvíme. U pana Madinsona jsem byl poprvé. Známe se,když se potkáme tak si popovídáme,půjčujeme si cukr a tak dál ale nikdy jsme k sobě navzájem nešli na návštěvu. Věděl jsem,že žije s nějakou paní ale ta se semnou nikdy nějak nevybavovala. Zanedlouho přede mě postavil šálek čaje. Poděkoval jsem.
"Tak povídej." Všechno jsem mu vyklopil. "Omluv mě na chvilku. ." Usmál se a odešel mě neznámo kam. Potom se s hřejivým spokojeným úsměvem vrátil. " A abych nezapomněl,všechno nejlepší Shinbou." Poděkoval jsem a trošku jsem se zčervenal na co se jen ušklíbl ale potom nad tím mávl rukou. Dlouho jsme si povídaly když jsem v zámku uslyšel klíč. "Moje stará je zpátky." Odešel a já zůstal sedět. Furt někam chodí.
Když se vrátil,nepřišel sám.Přišla s ním i paní Madinsonová. Nesli..dort? "Hodně štěstí zdraví,hodně štěstí zdraví. Hodně štěstí milý Shinbou,hodně štěstí zdraví." Do očí se mi nahrnuly slzy. "Bože..děkuji vám!" vyhrkl jsem překvapeně.
Oba se jen usmáli a paní Madinsonová položila dort na stůl. Řekla mi,abych ho sfoukl svíčky.Udělal jsem to.Bylo jich nejspíš přesně 20,ale zdálo se mi to tak,že jich bylo víc. Foukl jsem a přál si,aby mi tohle už nikdy Aykawa-san neudělal. Doufám,že tohle skromné přání se mi splní. Paní Madinsonová mi podala nůž na zákusky a já dort rozkrojil na 3 poměrně stejné části. Dort byl opravdu vynikající,čokoládovojahodový s oříšky.Paní Madinsonová také chtěla slyšet můj příběh a tak jsem jí ho řekl. "To jsem si o panu Aykaowi nemyslela!Mizera.Nechat svého přítele na narozeniny samotného.Dobře jsi udělal,že jsi zazvonil zrovna na nás."Usmála se.


Nakonec to tak špatné nebylo.Když jsem zvonil u nás Aykawa-san už byl doma.Otevřel mi,ale to co jsem viděl se mi moc nelíbilo. Aykawa-san byl ..ožralej.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ondry Ondry | Web | 15. ledna 2012 v 1:00 | Reagovat

Tak tenhle díl se ti moc povedl!!!!!! I když ten Aykawa mne nasral -.-"

2 Yuuki Yuuki | Web | 15. ledna 2012 v 1:02 | Reagovat

[1]: Děkuju:)dal mi nejvíc práce ^3^ .. Áááá..Všichni mě za něj můžou ukamenovat =D neboj,v posledním díle se ukáže,že ..no,to ti nemohu prozrdadit :-P

3 Yuuki Yuuki | Web | 15. ledna 2012 v 1:03 | Reagovat

[2]: btw:nejdřív jsem měla v plánu to udlat tak,že pro Shinboua Aykawa naplánoval tajnou oslavu,ale pak jsem si to zozmyslela:D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama